Jak již bývá zvykem, prázdniny jsou plné soutěží, ale my se vždy asi nejvíc těšíme na letní hasičské soustředění. Po vyzkoušení různých míst se nám nejvíc líbí v Růžené. Což je malá obec, spíše část obce Chyšky, na pomezí jihočeského a středočeského kraje. Ale pořád je to doma – v okrese Písek. Nachází se zde prostor na ubytování, koupání, postavení překážek, hry v lese i požární útoky a úžasně nám vaří. Jednoduše řečeno – fajn místo, kam se rádi rok co rok vracíme.
V sobotu 30. července se nejdřív sešli vedoucí, tentokrát už v naší nové hasičárně, kde připravili zázemí na „odbavení“ táborových odvážlivců. Sraz dětí byl ve 13 hod. Ale bohužel, vedoucí Peťa neprozřetelně napsala na skupinu dětí, že odjezd bude ve 14:00, proto se někteří trousili tak dlouho, až jim téměř autobus ujel. Přesto se nakonec všichni dostavili včas a v plném počtu (40 dětí včetně dorosteneckých instruktorů a 9 dospělých) vyrazili autobusem do Růžené.
Byť je autobus prostorný, stejně je nás pořád více a více, proto musela za autobusem vyrazit i zásobovací vozidla (hned ráno vyjel náš dopravní automobil s hasičskými věcmi a silnými muži, na složení věcí). Za autobusem vyrazila i další osobní vozidla, přičemž všechna plně naložená. Na místě už nás čekaly chatky a prostor v okolí, na zabydlení hasičskými překážkami a věcmi tak, aby soustředění mohlo začít.
První den je vždy takový seznamovací, takže nebývá žádná kolektivní činnost a děti se baví spoustou venkovních her, které pravidelně vozíme s sebou, aby i v době mezi plánovanou činností, měly co dělat a nezlobily. Pro mladší táborníky je vždy večerka ve 22 hod. a pro ty starší ve 23 hod., většinou se ale trousí do umývárek a zpět ještě další hodinu. Pro vedoucí to často znamená hodně ponocování.
V neděli pak začíná to, proč sem jezdíme. Střídáme tréninky hasičských disciplín a různé jiné hry a aktivity venku, v lese, v klubovně nebo u vody. Soustředění nám dává možnost vyzkoušet si i to, co jindy nestíháme. Děti si zkouší různé disciplíny, procvičují to, co již umí a zlepšují sami sebe. Nejnáročnější, ale zároveň i nejoblíbenější bývají noční útoky.
V rámci soustředění nesmí chybět diskotéka, táborák a stezka odvahy. Na diskotéku si většina z účastníků připravila nějakou masku nebo vystoupení a naši vedoucí nachystali malé občerstvení, takže pod taktovkou Mildy Fessla jsme si diskotéku užili. Na táboráku jsme si opekli špekáčky a zazpívali si za doprovodu kytary a bubnů.
Stezka odvahy měla původně být spíš něco jako braňák po tmě, ale děti chtěly přímo stezku odvahy a všechny se shodly, že se určitě bát nebudou. Tak to vedoucí zkombinovali a děti na stezce odvahy plnily úkoly. Nakonec se většina dětí bála, ale spíše takovým způsobem, že z toho měli super zážitky děti i vedoucí.
Nemalou součástí soustředění je i vyrábění táborových triček. Letos opět vznikly nádherné výtvory, kterými se budeme pyšnit ještě nejméně celý rok, s to nejen na soutěžích. Vyrobili jsme si i táborovou vlajku a každý si připravil kamínek a ozdobný korek na památku.
Ve čtvrtek dopoledne soustředění navštívili zástupci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje z Českých Budějovic a Písku, kteří s sebou přivezli nejen spoustu hasičských věcí, na ukázku jejich techniky a činnosti, ale také velký skákací hrad v podobě hasičské cisterny. Vřele děkujeme za jejich návštěvu.
I letos jsme přijali výzvu fotbalistů a vymysleli různé disciplíny, ve kterých se něco navzájem naučíme i zasoutěžíme si. Mladší žáci byli vyzváni fotbalisty k fotbalovému utkání, a ačkoli odcházeli z hřiště jako poražení, jim to vůbec nevadilo, protože si hru moc užili. Starší žáci také poměřovali s fotbalisty svoje síly, ale v požárním útoku a nohejbalu. Předpokládali jsme, že po prvních dvou disciplínách to bude 1:1. Nohejbal není naše silná disciplína, i když zkušené hráče nohejbalu máme, ale věřili jsme si na požární útok. Nicméně, přemotivovanost dala pocítit svou sílu a první útok jsme zkazili a v druhém nám spadl koš. Takže po prvním dnu to bylo hasiči vs fotbalisti 0:2. Další 3 disciplíny nás čekaly až v pátek.
V pátek se soutěžilo ve střelbě vzduchovkou a také v hasičské štafetě, kde jsme naštěstí potvrdili svoje kvality a skóre srovnali na 2:2. Čekala nás poslední disciplína a to přetahovaná lanem. Kdo nesoutěžil, fandil, a to nás dovedlo ke konečnému vítězství v závěrečné disciplíně. Tak nakonec vše dobře dopadlo a fotbalisty může hřát dílčí úspěch, že nás porazili v naší královské disciplíně požárním útoku.
Sobotní den se pak už nesl v duchu návratu domů. Po snídani zbývalo jen dobalit věci a připravit je na terasu na příjezd autobusu, který byl letos plánovaný na 9 hod. Od rána pršelo a déšť přinesl i ochlazení a tak se všichni domů do tepla těšili.
Od odjezdu autobusu s dětmi, už vždy zbývá jen dobalit překážky, část odvezli Pepové Koblic a Lejsek a pro část přijel velitel Karel Toman a Jirka Červák st.
Po odjezdu všech zmíněných už jsme místo předali dalšímu táboru a při posledním pohledu na v trávě ohraničená místa, kde stály káď a základna, jsme se ihned začali těšit na rok další. Když všechno půjde dobře, vrátíme se zpět i v roce 2023.
Poděkování za krásné hasičské soustředění patří všem dětem, vedoucím a ostatním, kteří se ho zúčastnili nebo pomáhali zařídit a stejně tak obci Homole za jeho podporu.
Věříme, že to co jsme se zde naučili, využijeme po celý další hasičský rok.
Autor článku: Ing. Jana Neškodná, Foto: fotoarchiv SDH Nové Homole
Foto: https://www.rajce.net/a18022695
